{"id":177,"date":"2015-12-01T17:37:25","date_gmt":"2015-12-01T16:37:25","guid":{"rendered":"http:\/\/naki.prf.cuni.cz\/?page_id=177"},"modified":"2015-12-01T17:37:25","modified_gmt":"2015-12-01T16:37:25","slug":"vysledky-projektu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/?page_id=177","title":{"rendered":"V\u00fdsledky projektu"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\">Uskute\u010dnila se mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci, kter\u00e1 se v\u011bnovala zejm\u00e9na probl\u00e9m\u016fm v\u00fdzkumu pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed men\u0161in. Prob\u011bhla ve dnech 24.-25. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 v\u00a0budov\u011b Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty UK. Vedle samotn\u00fdch p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f do\u0161lo k\u00a0rozs\u00e1hl\u00fdm p\u0159\u00ednosn\u00fdm diskus\u00edm. V\u00a0z\u00e1sad\u011b na za\u010d\u00e1tku byla t\u00e9mata obecn\u011bj\u0161\u00ed, n\u00e1sledovalo postaven\u00ed Rom\u016f a \u017did\u016f, d\u00e1le refer\u00e1ty sp\u00ed\u0161e historick\u00e9. Na konci byl za\u0159azen speci\u00e1ln\u00ed workshop v\u011bnovan\u00fd t\u00e9matu Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 m\u00edrov\u00e1 konference 1946-1947 a n\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zka.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Prvn\u00ed odborn\u00fd refer\u00e1t byl od doc. Haralda Scheu a v\u011bnoval se probl\u00e9m\u016fm pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed nov\u00fdch men\u0161in. Prof. Karolina Adamov\u00e1 Karolina hovo\u0159ila o ot\u00e1zce tyranie parlamentn\u00ed v\u011bt\u0161iny nad men\u0161inou. Doc. Jaroslav \u0160ebek (Historick\u00fd \u00fastav AV \u010cR) nast\u00ednil t\u00e9ma n\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina a c\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00fdch zem\u00ed jako p\u0159edm\u011bt v\u011bdeck\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed. Dr. Andrej Sulitka (Univerzita \u00dast\u00ed nad Labem) sledoval odborn\u00fd z\u00e1jem o men\u0161iny na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Na konferenci ov\u0161em byla reflektov\u00e1na nejenom historick\u00e1 t\u00e9mata. Dr. Zden\u011bk Uherek (Etnologick\u00fd \u00fastav AV \u010cR) hovo\u0159il o \u010desk\u00fdch men\u0161in\u00e1ch v\u00a0zahrani\u010d\u00ed, doc. Iv\u00e1n Halasz (Budape\u0161\u0165) o krajansk\u00fdch z\u00e1konech ve St\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, dr. Hedvika Boukalov\u00e1 (Filosofick\u00e1 fakulta UK Katedra psychologie) o men\u0161in\u00e1ch z pohledu psychologie.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00fdrazn\u00fd z\u00e1jem vyvol\u00e1valo postaven\u00ed \u017did\u016f a Rom\u016f v\u00a0minulosti. Doc. Ladislav Soukup pojednal o specifik\u00e1ch pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed Cik\u00e1n\u016f v\u00a0monarchii a meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku, prof. Nina Pavel\u010d\u00edkov\u00e1 (Filosofick\u00e1 fakulta Ostravsk\u00e9 univerzity) o sou\u010dasn\u00fdch probl\u00e9mech v\u00fdzkumu postaven\u00ed romsk\u00e9 minority, dr. Pavla Damohorsk\u00e1 (\u00dastav \u017eidovsk\u00fdch studi\u00ed Husitsk\u00e9 teologick\u00e9 F UK) o postaven\u00ed men\u0161in v Izraeli, doc. Jan N\u011bme\u010dek (Historick\u00fd \u00fastav AV \u010cR) o \u010deskoslovensk\u00e9 exilov\u00e9 vl\u00e1d\u011b a \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zce za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a prof. Jan Kukl\u00edk (PFUK) o od\u0161kodn\u011bn\u00ed ob\u011bt\u00ed holokaustu a restituc\u00edch \u017eidovsk\u00e9ho majetku po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a po roce 1989.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Druh\u00fd den konference byly na programu refer\u00e1ty doc. Blanky Soukupov\u00e9 (Fakulta humanitn\u00edch studi\u00ed UK) o \u017didech v modern\u00ed \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti, dr. Luk\u00e1\u0161e Novotn\u00e9ho (Univerzita \u00dast\u00ed nad Labem) o n\u011bmeck\u00e9 men\u0161in\u011b v \u010cesk\u00e9 republice p\u0159ed a po roce 1989, doc. Pavla Mar\u0161\u00e1lka o ot\u00e1zce moravsk\u00e9ho n\u00e1roda a moravsk\u00e9 st\u00e1tnosti, doc. Vladim\u00edra Kindla o jazyku pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f za monarchie a v\u00a0\u010cSR po roce 1918, dr. Petry Sk\u0159ejpkov\u00e9 o z\u00e1konu a jeho pr\u00e1vn\u00edm jazyku v\u00a0minulosti a sou\u010dasnosti, dr. Ji\u0159\u00edho \u0160ou\u0161i ml. o \u00fa\u0159edn\u00edm apar\u00e1tu v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a n\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zce do roku 1945. Vedle refer\u00e1t\u016f v\u00edce m\u00e9n\u011b historick\u00fdch v\u0161ak hovo\u0159ila i dr. Helena Hofmannov\u00e1 o probl\u00e9mech n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in v\u00a0\u010cR p\u0159i pohledu z Rady Evropy a dr. Michal Urban, rovn\u011b\u017e z\u00a0Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty UK, o pr\u00e1vech men\u0161in ve v\u00fduce na st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na z\u00e1v\u011br byl za\u0159azen speci\u00e1ln\u00ed workshop v\u011bnovan\u00fd Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 konferenci z\u00a0let 1946-1947 a n\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zce. Prof. Jan Kukl\u00edk a z\u00a0jin\u00e9ho \u00fahlu dr. Ren\u00e9 Petr\u00e1\u0161 hovo\u0159ili o z\u00e1niku mezin\u00e1rodn\u011bpr\u00e1vn\u00ed ochrany men\u0161in z\u00a0\u00e9ry Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f. Prof. \u0160tefan \u0160utaj (Spolo\u010denskovedn\u00fd \u00fastav SAV Ko\u0161ice) rozebral probl\u00e9m Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 m\u00edrov\u00e1 konference 1946-1947 a postaven\u00ed Ma\u010far\u016f v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku, doc. Harald Scheu mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo ve vztahu k Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 konferenci 1946-1947.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 V\u00a0souladu s\u00a0projektem po uskute\u010dn\u011bn\u00ed velk\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed konference n\u00e1sledovaly zejm\u00e9na men\u0161\u00ed workshopy ur\u010den\u00e9 pro praxi. Ot\u00e1zka men\u0161in se v\u00a0posledn\u00edch desetilet\u00edch v\u00a0z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b a po roce 1989 i v\u00a0\u010cR za\u010d\u00edn\u00e1 vyv\u00edjet a zna\u010dnou roli nyn\u00ed hraj\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 men\u0161iny. Uskute\u010dnil se mj. workshop 24. \u0159\u00edjna 2012 ur\u010den\u00fd vedle projedn\u00e1n\u00ed zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch men\u0161in zejm\u00e9na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed student\u016f. \u00da\u010dast na akci byla zna\u010dn\u011b vysok\u00e1 a \u0161lo p\u0159ibli\u017en\u011b o osmdes\u00e1t osob. Vystupovala zde \u0159ada odborn\u00edk\u016f ze zahrani\u010d\u00ed, p\u0159\u00edmo historick\u00fdm aspekt\u016fm se v\u0161ak v\u011bnoval jen dr. Ren\u00e9 Petr\u00e1\u0161 hovo\u0159\u00edc\u00ed o historii n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch men\u0161in v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch. D\u00e1le se uskute\u010dnil mj. workshop k\u00a0t\u00e9to ot\u00e1zce 22. dubna 2013. Po \u00favodu od dr. Petr\u00e1\u0161e (pokud nen\u00ed d\u00e1le uvedeno jinak, tak je pracovi\u0161t\u011bm badatel\u016f PFUK) vystoupil doc. Scheu k t\u00e9matu Lai\u010dt\u00ed zam\u011bstnanci c\u00edrkv\u00ed, d\u00e1le ass. prof. Wieshaider (Universit\u00e4t Wien) Pr\u00e1vn\u011b-dogmatick\u00e9 \u00favahy o dosahu \u00fa\u010dinku z\u00e1kladn\u00edch pr\u00e1v v pracovn\u00edm pr\u00e1vu, doc. \u0160tefko Ochrana duchovn\u00edch p\u0159ed skon\u010den\u00edm slu\u017eebn\u00edho pom\u011bru, dr. K\u0159\u00ed\u017e (CEVRO Institut) Ke vztahu autonomie c\u00edrkv\u00ed a antidiskrimina\u010dn\u00edho z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed, dr. D\u011bkanovsk\u00e1 (Hus\u016fv institut teologick\u00fdch studi\u00ed) Duchovn\u00ed c\u00edrkv\u00ed a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed v 1. stupni registrace, doc. P\u0159ibyl (Teologick\u00e1 fakulta JU) Teologick\u00e9 p\u0159edpoklady autonomie c\u00edrkve p\u0159i ustavov\u00e1n\u00ed duchovn\u00edch.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve dnech 30. kv\u011btna a\u017e 1. \u010dervna 2013 se uskute\u010dnil odborn\u00fd workshop organizovan\u00fd prof. Olechovskim (Universit\u00e4t Wien) a dr. Sk\u0159ejpkovou ur\u010den\u00fd zejm\u00e9na student\u016fm v\u00edde\u0148sk\u00e9 pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty a PFUK, kter\u00fdch se \u00fa\u010dastnilo n\u011bkolik des\u00edtek. Jedn\u00e1n\u00ed prob\u00edhala v\u00a0n\u011bm\u010din\u011b a p\u0159edneseny byly t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b des\u00edtky odborn\u00fdch refer\u00e1t\u016f k\u00a0ot\u00e1zk\u00e1m pr\u00e1vn\u00ed historie, jako je nap\u0159. jazykov\u00e9 pr\u00e1vo.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00a0r\u00e1mci velmi v\u00fdznamn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed konference v\u011bnovan\u00e9 druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce Czechoslovakia and the Other Occupied Nations in London: The Story of the Exile Revisited After Seventy Years po\u0159\u00e1dan\u00e9 ve spolupr\u00e1ci \u00dastavu pro soudob\u00e9 d\u011bjiny s Pr\u00e1vnickou fakultou Univerzity Karlovy ve dnech 5\u20147. \u010dervna 2013 na Ministerstvu zahrani\u010d\u00ed v\u00a0Praze byl i speci\u00e1ln\u00ed panel v\u011bnovan\u00fd historick\u00fdm aspekt\u016fm men\u0161inov\u00e9 problematiky v pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kde vystoupili prof. Kukl\u00edk, dr. Petr\u00e1\u0161, ale i dr. Spurn\u00fd (\u00dastav pro soudob\u00e9 d\u011bjiny AV\u010cR) a dr. Brown (Richmond University in London).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Podle po\u017eadavk\u016f ze strany vl\u00e1dn\u00edch org\u00e1n\u016f se 24. \u00fanora 2014 v Lichten\u0161tejnsk\u00e9m pal\u00e1ci v Praze konal workshop \u201eMen\u0161iny v Evrop\u011b &#8211; Evropa men\u0161in\u201c po\u0159\u00e1dan\u00fd Sekc\u00ed pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va \u00da\u0159adu vl\u00e1dy ve spolupr\u00e1ci s Pr\u00e1vnickou fakultou Univerzity Karlovy konan\u00fd pod z\u00e1\u0161titou mgr. Dienstbiera, ministra pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va, rovn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti a legislativu. Zde vystoupil mj. prof. Kukl\u00edk, na historick\u00e1 t\u00e9mata v\u00a0z\u00e1sad\u011b jen dr. Petr\u00e1\u0161 s refer\u00e1tem Tradice pr\u00e1vn\u00ed \u00fapravy postaven\u00ed men\u0161in, na aktu\u00e1ln\u00ed pr\u00e1vn\u00ed probl\u00e9my mj. dr. Forejtov\u00e1 (Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 univerzita Pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta), dr. Kryska, prof. Markov\u00e1, doc. Scheu, dr. Honuskov\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Z\u00a0podn\u011btu \u0160tefana Ti\u0161era, \u010dlena Rady vl\u00e1dy pro n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny, se 29. b\u0159ezna 2014 v\u00a0budov\u011b PFUK konal semin\u00e1\u0159 \u201eMen\u0161iny a volebn\u00ed pr\u00e1vo v\u00a0praxi\u201c organizovan\u00fd dr. Petr\u00e1\u0161em, kde byly p\u0159edneseny refer\u00e1ty k pr\u00e1vn\u00edm ot\u00e1zk\u00e1m a prob\u011bhla diskuse zejm\u00e9na p\u0159edstavitel\u016f romsk\u00e9 men\u0161iny. Brzy nato se 2. dubna se op\u011bt v budov\u011b PFUK konal workshop zejm\u00e9na spolupracovn\u00edk\u016f projektu, kde se diskutovaly probl\u00e9my v\u00fdzkumu pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed men\u0161in.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Dne 29. \u0159\u00edjna 2014 se v\u00a0budov\u011b PFUK konala mezin\u00e1rodn\u00ed konference \u201ePou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed men\u0161inov\u00fdch jazyk\u016f v\u00a0\u00fa\u0159edn\u00edm styku a p\u0159ed soudn\u00edmi org\u00e1ny\u201c. Konference znamenala v\u00fdrazn\u00fd odborn\u00fd p\u0159\u00ednos zejm\u00e9na zkoum\u00e1n\u00edm praktick\u00fdch probl\u00e9m\u016f s\u00a0pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm jazyk\u016f, kde se v\u00a0mnoha st\u00e1tech re\u00e1ln\u00e1 situace zna\u010dn\u011b li\u0161\u00ed od form\u00e1ln\u00edho zn\u011bn\u00ed pr\u00e1vn\u00edch p\u0159edpis\u016f. Zm\u00ednit lze alespo\u0148 historicky orientovan\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky jako Pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edch a men\u0161inov\u00fdch jazyk\u016f v\u00a0historick\u00e9 perspektiv\u011b (dr. Petr\u00e1\u0161) a Jazykov\u00fd z\u00e1kon z\u00a0roku 1920: \u010desk\u00e1 odplata, upev\u0148ov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edho charakteru st\u00e1tu, hospod\u00e1\u0159sko-soci\u00e1ln\u00ed pragmatismus nebo kultivace tradice bilingvismu? (doc. Soukupov\u00e1, FHS UK). Vystoupili ale i dr. Forejtov\u00e1 (Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 univerzita Pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta), dr. Sulitka (Etnologick\u00fd \u00fastav AV\u010cR), dr. Su\u0142kowski (Fakulta pr\u00e1va a spr\u00e1vy Univerzity Lod\u017e), ass.prof. Wieshaider (Universit\u00e4t Wien), dr. V\u011btrovsk\u00fd (Paneur\u00f3pska vysok\u00e1 \u0161kola, Bratislava) a doc. Scheu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dne 30. \u0159\u00edjna 2014 se v budov\u011b PFUK konal workshop \u201eZam\u011bstn\u00e1v\u00e1n\u00ed cizinc\u016f, anal\u00fdza diskurzu, trend\u016f a perspektiv budouc\u00edho v\u00fdvoje\u201c. M\u011bl zna\u010dn\u00fd ohlas i v\u00a0praxi a uk\u00e1zal, \u017ee men\u0161inov\u00e1 ot\u00e1zka je spojena s\u00a0postaven\u00edm cizinc\u016f. Vystoupili zejm\u00e9na doc. \u0160tefko, dr. Kielerov\u00e1 (MPSV) a dr. Tom\u0161ej. V r\u00e1mci projektu se spolupracovn\u00edci pod\u00edleli i na konferenci \u201eP\u0159es\u00eddlov\u00e1n\u00ed a vyhlazov\u00e1n\u00ed obyvatelstva &#8211; syndrom modern\u00edch d\u011bjin\u201c, kterou organizoval Historick\u00fd \u00fastav AV\u010cR 11.-12. listopadu 2014 v\u00a0Praze ve vile Lanna. Ve spolupr\u00e1ci s\u00a0PFUK se v\u00a0r\u00e1mci projektu uskute\u010dnila i konference Eur\u00f3psky rozmer ochrany \u013eudsk\u00fdch pr\u00e1v v \u010dinnosti pol\u00edcie 27. listopadu 2014 a to v budov\u011b Akad\u00e9mie Policajn\u00e9ho zboru v\u00a0Bratislave. \u010cinnost bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek a pr\u00e1va men\u0161in pat\u0159\u00ed k\u00a0v\u00fdznamn\u00fdm aspekt\u016fm projektu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\n<p style=\"text-align: justify;\">Z\u00a0podn\u011btu Rady vl\u00e1dy pro n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny se v\u00a0r\u00e1mci projektu konala konference Pr\u00e1vo a z\u00e1jem st\u00e1t\u016f o men\u0161iny \u2013 krajany za hranicemi dne 17. \u00fanora 2015 v\u00a0Lichten\u0161tejnsk\u00e9m pal\u00e1ci v\u00a0Praze. K\u00a0historick\u00fdm aspekt\u016fm t\u00e9to ot\u00e1zky &#8211; aktivovan\u00e9 zejm\u00e9na konfliktem na Ukrajin\u011b &#8211; vystoupil prof. Kukl\u00edk (Z\u00e1jem st\u00e1t\u016f o men\u0161iny &#8211; krajany za hranicemi a mezin\u00e1rodn\u00ed konflikty), dr. Petr\u00e1\u0161 (Tradice mezin\u00e1rodn\u011bpr\u00e1vn\u00ed ochrany men\u0161in a iniciativy \u201emate\u0159sk\u00fdch st\u00e1t\u016f\u201d men\u0161in) a dr. Sk\u0159ejpkov\u00e1 (Pr\u00e1vn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed n\u00e1vratu krajan\u016f do \u010ceskoslovenska). Dal\u0161\u00edmi referuj\u00edc\u00edmi byli dr. Brou\u010dek (Etnologick\u00fd \u00fastav AV \u010cR), dr. Forejtov\u00e1 (Z\u00e1pado\u010desk\u00e1 univerzita Pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta), dr. Novotn\u00fd (Univerzita Jana Evangelisty Purkyn\u011b), prof. Hal\u00e1sz (Budape\u0161\u0165), doc. Scheu, doc. Hofmannov\u00e1, doc. B\u00edlkov\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve spolupr\u00e1ci s\u00a0jedinou st\u00e1tn\u00ed vysokou \u0161kolou v\u00a0Ma\u010farsku (National University of Public Service) se v\u00a0Budape\u0161ti 25. b\u0159ezna 2015 uskute\u010dnila v\u00a0anglick\u00e9m jazyce men\u0161\u00ed konference v\u011bnovan\u00e1 probl\u00e9mu migrac\u00ed a vzniku nov\u00fdch men\u0161in nazvan\u00e1 New and Old Migrant Minorities in Central Europe (Creation, Legal Status and Real Situation). Z\u00a0\u010cR zde vystoupili prof. Kukl\u00edk k\u00a0ot\u00e1zk\u00e1m vzniku ma\u010farsk\u00e9 men\u0161iny v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, dr. Petr\u00e1\u0161 k\u00a0vytvo\u0159en\u00ed slovensk\u00e9 a romsk\u00e9 men\u0161iny v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a doc. Scheu k\u00a0situaci v Rakousku. Organiz\u00e1torem akce byl prof. Hal\u00e1sz zapojen\u00fd do projektu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dne 15. dubna 2015 se v\u00a0budov\u011b PFUK uskute\u010dnil workshop k\u00a0problematice n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch staveb. Historick\u00fdm aspekt\u016fm se v\u011bnoval dr. Petr\u00e1\u0161, kter\u00fd hovo\u0159il o n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch symbolech v\u00a0Prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 republice a doc. Soukupov\u00e1 (Fakulta humanitn\u00edch studi\u00ed UK) s\u00a0refer\u00e1tem \u017dlut\u00e1 hv\u011bzda jako diskrimina\u010dn\u00ed ozna\u010den\u00ed v\u00a0protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava. D\u00e1le vystoupili mj. Mgr. Nehudkov\u00e1 (Kancel\u00e1\u0159 ve\u0159ejn\u00e9ho ochr\u00e1nce pr\u00e1v), doc. Scheu, dr. Brou\u010dek (Etnologick\u00fd \u00fastav AV \u010cR). Dne 16. z\u00e1\u0159\u00ed se v\u00a0budov\u011b St\u0159edn\u00ed a vy\u0161\u0161\u00ed policejn\u00ed \u0161koly v\u00a0Praze konal ve spolupr\u00e1ci s\u00a0ministerstvem vnitra odborn\u00fd workshop zam\u011b\u0159en\u00fd na pr\u00e1vn\u00ed postaven\u00ed men\u0161in a \u010dinnost policie (v\u010detn\u011b probl\u00e9mu \u201enov\u00fdch\u201c n\u00e1rodnostn\u00edch a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch men\u0161in a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed na toto t\u00e9ma), kde vystoupili zejm\u00e9na dr. Petr\u00e1\u0161, doc. Scheu a dr. Urban.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Na \u0159\u00edjen 2015 byla p\u0159ipravena \u0159ada vlastn\u011b z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch akc\u00ed v\u00a0r\u00e1mci projektu NAKI a to na 1.10. na PFUK workshop V\u00fdznam Jana Husa na cest\u011b ke svobod\u011b sv\u011bdom\u00ed a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a pr\u00e1v\u016fm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch men\u0161in, 21.10. na PFUK workshop k\u00a0probl\u00e9mu n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch staveb a 22.10. na PFUK z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 konference projektu Probl\u00e9my pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed men\u0161in v praxi a jejich dlouhodob\u00fd v\u00fdvoj, slou\u017e\u00edc\u00ed zejm\u00e9na k\u00a0p\u0159edstaven\u00ed v\u00fdsledk\u016f a nazna\u010den\u00ed mo\u017enost\u00ed v\u00fdzkumu. D\u00e1le 27.10. v Bratislav\u011b na Akad\u00e9mii policajn\u00e9ho zboru konference k aktu\u00e1ln\u00edm probl\u00e9m\u016fm migrac\u00ed ale i nov\u00fdm men\u0161in\u00e1m, kde je PFUK spolupo\u0159\u00e1daj\u00edc\u00ed instituc\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Vy\u0161la i \u0159ada odborn\u00fdch publikac\u00ed, kde je t\u0159eba uv\u00e9st alespo\u0148 knihu Scheu \u2013 K\u0159\u00ed\u017e \u2013 D\u011bkanovsk\u00e1 a kol.: Pr\u00e1vn\u00ed postaven\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch men\u0161in a od prof. Hal\u00e1sze Krajania a tzv. krajansk\u00e9 z\u00e1kony na ich podporu v strednej Eur\u00f3pe, kter\u00e9 ob\u011b vydala Pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta. Nakladatelstv\u00ed Karolinum pak vydalo na ja\u0159e 2015 mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozs\u00e1hlou publikaci Kukl\u00edk a kol.: Jak od\u0161kodnit holocaust? Vedle knih vznikla i \u0159ada samostatn\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f, jak ukazuje obsah zvl\u00e1\u0161tn\u00edho monotematick\u00e9ho \u010d\u00edsla \u010dasopisu Acta Universitatis Carolinae \u2013 Iuridica 1\/2013.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\n<p style=\"text-align: justify;\">Ren\u00e9 Petr\u00e1\u0161 (navazuje na \u010dl\u00e1nky v\u00a0\u010dasopisu Pr\u00e1vn\u011bhistorick\u00e9 studie, viz \u010d. 43, 2013, s. 420-422)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Uskute\u010dnila se mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci, kter\u00e1 se v\u011bnovala zejm\u00e9na probl\u00e9m\u016fm v\u00fdzkumu pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed men\u0161in. Prob\u011bhla ve dnech 24.-25. z\u00e1\u0159\u00ed 2012 v\u00a0budov\u011b<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":2,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-177","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/177","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=177"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/177\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":178,"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/177\/revisions\/178"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/2"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/naki.prf.cuni.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=177"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}